K modernímu stylu je radno postavit se čelem – Návary žijou i na facebooku.
Tag Archives: labutě
Zvěrokroužení
V charakteristikách znamení zvěrokruhu decentně tápu. Potácím se mezi snahou, touhou, vnímáním, pochybami a pokoušením se věřit.
O jedno-/dvou-/čtyř-/nožcích, které potkávám při toulkách v oblacích, na zemi i u vody však nemám důvod pochybovat. Jsou tu, všude kolem, dělají mi příjemnou společnost, občas zazlobí, někdy rozesmějou. Každopádně, hlavně že jsou.
Hlavně, že jsem.
Nějak mi to roste přes hlavu
Hodně. Je toho vážně dost. Věcí potřebných, spotřebovaného paliva, pálivých komářích štípanců, štiplavých (ne)místní(ý)ch poznámek, znamenitých zážitků, zažitých příběhů, přiběhlých zvířátek a zvířených mělčin.
Dospělé labutě brázdí hladinu rybníka spolu se svojí malou smečkou, houby začínají vystrkovat kloboučky z mechu, chleba se peče – přepeče, česnek začíná žloutnout, jahody červenat a brambory přerůstat mi přes hlavu. Všechno je tak, jak má být.
Lampa nesvítí. Vánoce se blíží. Vítejte na kopci!
7 trpaslíků jinýma očima
Nevyfotím a nepotkám všechno. Je ale moc fajn, když najdu spřízněné pozorné oči, prst na spoušti a oko v hledáčku. Děkuji.
Budeme jim přezdívat podle prťavých mužíčků s plandavou čepicí nebo rovnou preventivně
7 statečných?
Podarovaná
Byly Vánoce? Ne, nešílím. Jen si jako po Ježíškově řádění připadám. A musela jsem být celý rok asi moc hodná.
Jak jinak bych se během uplynulých dnů mohla stát majitelkou tolika úžasných věcí? Je to skoro až na pováženou, že většina z nich souvisí s kuchyní či zahradou. Odhadem 5 kilo červené řepy, lavor zralých rajčat, taška plná načesaných mandlí, 2 dvoukoláky kamufláže, nesčetně milých úsměvů, 10 minut času majitelů tří párů silných rukou, co mě se psem a autem vyprostili ze škarpy. Maminko, neděs se *
Řepa chutnala; rajská jablíčka skončila svlečená a rozvařená podle Cuketky ve skle; mandličky budu vyloupávat celou zimu, první sklenku už mám; česnek, bylinky a všechno kvítí je díky jehličnaté peřince připraveno na tuhou zimu; úsměv zahřeje a motorovému přesouvadlu ani posádce se nic nestalo.
Jen jezdím krapet pomaleji. A vpravo.
Malinkatým škraloupem na tváři volných dní mohl být jen fakt, že na vypuštěném rybníce zůstaly z původních sedmi pouze 3 labutě. Jsou celé od bláta, občas roztáhnou křídla jakoby ve snaze odletět, ale nevznesou se. Vina může být i na mé straně, uznávám. „Letošní zdravá mláďata by měla umět odletět, pokud se jim tam nelíbí, třeba když je někdo krmí,“ pravil hlas z civilizace. Dohážu poslední pecen chleba a zase je pár dní rozmazlovat nebudu. Snad se přesunou z jihu na ještě větší jih.
Navíc, i tentokrát platilo: „Hlavně, že t. n.j… s..s…!“ Kdo nedoluští tajenku sám, může se poradit s autorem výroku. Nápověda mailem*
Přeneseme Ti postel do kuchyně, nechceš?
Nechci, díky.
Ve stanu či pod širákem je skvěle, už jsem si zvykla. Čím častěji tu píšu, že si medím, tím více je to pravda. Radost se v posledních dnech navíc asi množí dělením. Rostliny na záhonech se mají k světu, první slunečnice už pravidelně obrací svou hlavu za slunkem, opracované trámy voní a z práce se štětcem se doslova točí hlava. Labutě poctivě baští, psí blondýna vesele skáče, domluvené dovozy – závozy – vývozy se uskutečňují, zralý rybíz s angreštem mění skupenství na tekuté, předplacené noviny se ve schránce objevují a netopýři nezlobí. I na čistém modravém nebi se nepřející závistivý zapšklý mráček objeví, ale to už ke každodennímu běhu patří. Rozdýchám to.
Konečná se nekoná. Asi nikdy…
Jestli jsem si někdy mohla dovolit myslet, že mám uklizeno, tak to byl opravdu grandiózní omyl. Momentální stav se podobá buď výbuchu granátu, nebo poctivé dřině dvou párů šikovných rukou. Sobecky dodám, že sílu jistojistě nabraly (ty ruce) po předloženém obědě, remosce díky.
Pokud jsem byť jen zaváhala, že labuť v rákosí nesedí na hnízdě, šeredně jsem se spletla. Oba z páru se očividně snažili, proto přináším důkaz k malé sázce, že vítězem je skutečně Eva. Gratulace putuje ke všem účastníkům akce, tričko stále ještě dlužím. Omlouvám se, momentálně je v jednom z mnoha pytlů, které vytvořila vyklízecí četa během předdemoličních manévrů. Budu hledat.
K poslední nekonečné akci fotografie raději nedodám. Ač jsem si nikdy nemyslela, že jsem taková, jsem bezedně hloupá. Kdykoli budu příště zvažovat překonání plotu metodou „přelez, přeskoč, ale nepodlézej“, milionkrát si to rozmyslím. A nikdy už to neudělám. Hospitalizace za to nestojí. Jsem nekonečný trouba. Ale možná to příště udělám znova. Nekonečně, ať je komu se smát!
Soutěž labutí
Vážený čtenář promine, ale dovolím si vyzkoušet jeho aktivitu. Vyhlašuji soutěž.
Jak bylo již několikrát zmíněno, na Návarském rybníce mají kromě spousty jiných obyvatel své sídlo i dvě labutě. Přesněji, labuťák neustále brázdí hladinu od severu k jihu, ze západu na východ, shání něco na zub (do zobáku), zatímco jeho žena labutí poctivě sedí na hnízdě s neznámým počtem potencionálních dětí. Táži se tedy a očekávám tipy v komentářích pod tímto textem: „Kolik labutích mláďat napočítám v první den, kdy je spatřím plout po rybníce?“
Ze zadání vyplývá, že termín konce tipování je ve hvězdách, v případě shody odpovědí vítězí rychlejší pisatel (dle data komentáře), výhry jsou soudně nevymahatelné a certifikovaný notář se vyhlašování nezúčastní.
Soutěží se o jedno zelené a druhé červené. Jablíčka to nejsou…
V záři
V záři slunka (nikoli reflektorů) jsme prožily celou sobotu, neděli i velký kus prvního pracovního dne. Vylákalo ze zimní letargie spoustu drobných květů fialek, blatouchů, sněženek i bledulí, pobízelo labutě k čipernému rejdění po vodní hladině, provokovalo pavouka k pečlivému spřádání sítí, sundalo mi z nohou ponožky a vyprovokovalo nás k výletu do krajiny za zrcadlo.
V záři příjemných okamžiků a pouliční lampy na rohu se ukrutně dobře spalo. Možná proto mě místo slunka tahalo ze spacáku netrpělivé bušení řemeslníků na okno. Alespoň jim paprsky vehnaly úsměv na tvář, když jim otevřít přišla bosá mátoha s hnízdem v i na hlavě.
Zavrnělo čerpadlo, zaprskal kohoutek, bojler se sepnul a odpoledne už bylo „jupí“ z první přírodní bouřkové a následné civilizované teplé sprchy. Zalil se ospalý trávník, česnek se pyšně povytáhl a zchladil se dohasínající plamínek v ohništi. Tráva vyhrabána, plaňky v novém lakovém kabátě, dokonce i kontejner dostal něco dobrého k snědku.
Nikdy nekončící koloběh zahradníkova roku měl vydařený jarní začátek. Startovní povel do letošního maratonu (nejen toho Pražského mezinárodního) zazněl v sobotu velmi jasně a zřetelně.
Nedělní ráno
Slunce mě tahá ze spacáku za pačesy už v půl sedmé. Neodolám a vystupuji. Dělám dobře. Sníh křupe pod podrážkou, paprsky naopak ohřívají vše, kam dosáhnou. Je nádherně. Co spácháme?
Ideální se zdá vyrazit na obchůzku. Může se spojit se sčítáním. Labutí. Takže:
- návarský rybník – 2 jedinci,
- stříbrňák – 1 kus, samotář,
- rajchéřovský – nic, voda se stále schovává pod ledem.
Věčné zimní království.
