Přibývá.
Prodlužuje se délka dne, narůstá délka travních stébel, zvyšuje se počet s úsvitem štěbetajících ptáků, odcházejí ponuré a dlouhé zimní večery.
Příroda pučí. Mláďata se rodí.
Starosti se kupí.
Ale pohled je na ně luxusní!
Tag Archives: ovce
Pod kopcem
Nemusí se všechno páchat jen v Návarech. Občas se pěkné věci urodí i pod kopcem. Namátkou – dvojice jehňátek, kopa bláznivých nápadů, růžičková kapusta, výslužka pro kolegu bez střechy nad hlavou, toulavý kocour, masopustní veselice, pár holoubat, půl tuctu domácích vajec, vítaná obálka s laskavým psaním a občasná vánice na jinak poklidném nebi.
Mladý beránek s ovečkou se mají čile k světu, vyhlížejí budoucí spolu-osadníky, lepí se mámě-ovci na paty, jak jen to jde a snad zdárně prospívají.
Bláznivé nápady žízní neumřou, N.O.S. se brzy dožije nějaké akce.
Růžičková kapusta ustrnula momentálně pod sněhovou peřinou, ale dojde na ni, dojde!
Kolega bez střechy nad hlavou z Veclova snad pod sněhovou peřinou neustrne, snad!
Vánici vystřídá jasná obloha.
Krásné dny.
OdVážní
Tomu, kdo se nebojí, štěstí údajně přeje. Je to tak.
Uplynulé dny dokládají, že i se závratí se dá šplhat mezi karabinami, že s kapkou vůle jde ustát nejeden karambol. Když se chce, i mezi zakaboněnými mraky se slunko usměje a ježek zadupe.
VyHrané léto!
Zvěrokroužení
V charakteristikách znamení zvěrokruhu decentně tápu. Potácím se mezi snahou, touhou, vnímáním, pochybami a pokoušením se věřit.
O jedno-/dvou-/čtyř-/nožcích, které potkávám při toulkách v oblacích, na zemi i u vody však nemám důvod pochybovat. Jsou tu, všude kolem, dělají mi příjemnou společnost, občas zazlobí, někdy rozesmějou. Každopádně, hlavně že jsou.
Hlavně, že jsem.