Jako malovaný ledovou jehlou. Šel okolo Mrazík a svou kouzelnou holí všechno začaroval.
Do města se z tohoto království fakt nechce.
Tag Archives: zima
Ledové království
Dočkali jsme se zimy. Přišla dost zákeřně! Naneštěstí ničí všechno, co jí vstoupí do cesty. Aktuální stav z dnešního odpoledne.
Přišla II
Hraje si s námi. Blíží se, utíká, odchází, nechává na sebe čekat, vrací se a napíná. Zimomřivým dělá svou nepřítomností radost, sněhomilcům kreslí vrásku na čelo.
Snad už tedy konečně přišla a chvilku s námi zůstane. Ocení to každý tvor, který čeká na zimní spočinutí, rostlina, která se chce zachumlat do závěje i dvounohý tvor, co si touží nazout brusle, lyže, či naskočit na saně.
Tak kéž se v následujících dnech jen třpytí sněhové vločky za psím spřežením, a to nejen Českou Kanadou :)
Přišla…
Přišla zima se svým prvním sněhem. Neklepala na dveře a nezeptala se slušně, zda smí dál. Objevila se znenadání, bez pozvánky a bez doprovodu. Uvedla se mrazivě, čistě a s noblesou. Kéž jí to bez blátivých plískanic vydrží aspoň do března.
Cesta z Města do města
Byla to běžná cesta za pochůzkou – stavebniny, pošta, obchod. Leč, událo se, slunko přálo, foťák byl v autě připraven, dopadlo to tudíž lépe než příjemně.
Mrzneme a bude hůř!
Ledovka, sníh, mráz.
Motám se s autem na ledu, hřeji si zmodralé palce u kamen, navlékám třetí vrstvu ponožek přes druhou, děkuji za doplňování slunečnicových semínek do ptačího krmítka, vyhlížím popeláře, kteří se na kopec ani náhodou nevyhrabou, permanentně škrábu vrstvy ledu z auta.
Volíme hlavu státu. Taky Vás z toho mrazí?
K ledu s Vánocemi!
Zamrzli jsme. Naprosto. Zatímco příroda ronila slzy nad blátivým štědrým večerem, rosničky se předháněly v rekordech ve šplhání po žebříčku a teploměry červenaly horkostí na lících, my jsme sháněli sůl, lopatu, písek a rozmrazovač. V autě se kromě této nutné výbavy osvědčila nejprve manuální sekera, následně i motorová pila.
Díky šikovným rukám, nesjetým pneumatikám a trpělivým spolucestujícím. A samozřejmě Ježíškovi za tu ledovou krásu.
Zafúkané
Pár dní nebylo zas až tak snadné se na kopec dostat. Sníh napadl, ledovka se zatvrzele odmítala pustit, vítr foukal a hladina teploměru se sveřepě bránila postupu do kladných hodnot. Živou duši bylo skorem nemožné potkat, mrtvé se naštěstí nekonaly.
Ač v divočině, žijeme si (díky) vlastně jako v bavlnce. Ten, kdo přišel o nohavici a o kolo se zvládne jen opírat, se má o dost hůř. Snad se dočká toho, po čem touží.
Klouzalo to
Na ledu, sněhu to jen svištělo. Nožky chodců i běžců se rozjížděly do všech stran, nákladní i osobní vůz měl potíž vyšplhat se do svahu. Zima je tu.
Bylo na čase se zahřát. Svařákem, grogem, kávou i čajem. Došlo i na jídlo.
Placky s nivou
hladká mouka,
špetka cukru,
droždí,
sůl,
vlažné mléko,
sádlo,
niva,
cibule,
česnek,
dostatek fantazie :)
Kéž klouže – do krku!
Třísky létají
Zima to už s jarem naplno rozštípla a pohled na svět zdá se být veselejší a zjevně zelenější (mikroskopu pro hledání známek života netřeba). Nejen na zahradě se objevuje první lupení. Oko potěší pohled na sněženku, talovín, bleduli či střapaté sveřepé uši mladičkých kopřiv. Bude maskovaný špenát?
Na krmítko zalétává 14 druhů ťuhýků, v okolí začínají řádit motorové pily, ve vesnici cirkulárky a v noci útočí první komáři. Labutě už nemusejí brázdit rybník mezi ledovými pláty, kačeny se svými pány předvádějí hru „na babu“ nejen na hladině, ale i ve vzduchu, ostřikovače ostřikují a stěrače stírají.
Všechno se budí, jen já se západem slunce pokládám oči. Dobrou první jarní noc!
