Svítání

První ranní paprsky…

Podzim je tu

Přichází…

Ještě teď je krásný, ale brzo bude jiný. Škoda.

Slunko, měsíc – ráno, večer

Nenapadá mě skoro žádný komentář. Takhle to tu prostě je… Rána jsou nejhezčí, večery pak nejklidnější. Všechno kolem voní – posečnou trávou, rosou, očekávaným deštěm, zrajícím ovocem, tlejícím listím, podzimem a krásou. Atmosférou.

Ššš, ššš, Štěpa v klidu vláčku šepotá

Šššš, ššššš… Zuzana Navarová – Návary. Není to vážně nějaká spojitost?

Až na to, že tuhle písničku zpívá Zuzana Norisová, ne :) ???

A ještě když přidáme cestu vláčkem – podotýkám parní lokomotivou a starobylými vagonky – z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Ššš, šššš, jsme jeli, když jsem byla v Návarech na dovolené, tak to nemá chybu.

Že je cesta dlouhá? Že to 4letý mužský ve vlaku nevydrží? To by nesměl být chlap. Oči navrch hlavy na nádraží, pan průvodčí s kleštičkami při štípání lístků, limonáda, svačina – koblížek, je to jak Lolek a Bolek na prázdninách, vláček uhání, houká před přejezdy, kola broukají klap, klap, klap, v zastávce Kaproun poplácáme Járu Cimrmana na Holou. 

A zase klapy klap, a pozor přes tu krásu usnul chlap. Ve snu se usmívá, babička se strejdou si užívají také jízdu… Ššš, ššš.

 

 

Cesta zpátky. Už okoukáno? Kdepak! Ve vedlejším kupé jen za dřevěnou zástěnou sedí 4letá dáma. Tak chlap doráží, houká jako mašinka a už o něm ví, škoda že vystupuje o stanici dřív. Naštěstí fotku babička má.

Pánové a dámy… seznamka na kolejích!