Baví mě to.
Ruce mám hnědé od vražedného čtvrcení mladých ořechů, vidličky ohnuté po oddělování zelených nezralotin od mateřské větvičky, plata jedné sušičky plně obsazena jablky a druhé houbami. V kolech přes 600 kilometrů, v hlavě pár nápadů, ve schránce několik rozepsaných mailů, kontejner díky odpadkům z lesa plný. V lednici naložená kaprlata, ve sklenici na parapetu vodkovo-ořechový polotovar.
Víkend jak má být? Jo!
Tomu, kdo se nebojí, štěstí údajně přeje. Je to tak.
Uplynulé dny dokládají, že i se závratí se dá šplhat mezi karabinami, že s kapkou vůle jde ustát nejeden karambol. Když se chce, i mezi zakaboněnými mraky se slunko usměje a ježek zadupe.
VyHrané léto!
Karlovarské kolonády v uplynulých dnech rozhodně nelákaly příznivce samoty a klidu. Stejně tak cesty v Návarech a blízkovzdáleném okolí hostily davy lidí. Cyklisty, trampy, tuláky, automotoklubisty, místní, tamější i vzdálené návštěvníky. Bylo tu živo. S každodenní přítomností na nás ale dýchla i nedávno dávná historie. Započne boj o první dvě písmenka – Navary, Návary či dokonce K. Vary?
Ale kdeže! Geografické zmatení se nekoná. První déšť všechno vrátí do regulérního stavu. Filmoví labužníci se nasytí 13. až 15. července kinematografem bratří Čadíků a ostatní se budou radovat, že na kopci nejsou S-váry.
Krásný letní den *
K modernímu stylu je radno postavit se čelem – Návary žijou i na facebooku.
