Tag Archives: bledule

O hodinu míň

Posted on by

Ačkoli měl uplynulý víkend decentní časový výpadek a ubral nám všem 60 minut pobytu na slunku, nezahálel pod jarními paprsky snad nikdo. Kromě petrklíčů, talovínu, sněženek, bledulí a řady dalších různobarevných květů, které se mi nestihly představit, začaly kvést i fialky. Teplý vzduch, který nutil k revizi zimních zahradních událostí, mě dovedl ke konstatování, že „během naší nepřítomnosti se nic zvláštního nestalo“. Naštěstí.

Ruce se chopily hrábí, plameny nežádoucích ostatků, pila & sekera též nezahálely.

Období permanentně špinavých nohou a hlíny za nehty budiž zahájeno :)

Třísky létají

Posted on by

Zima to už s jarem naplno rozštípla a pohled na svět zdá se být veselejší a zjevně zelenější (mikroskopu pro hledání známek života netřeba). Nejen na zahradě se objevuje první lupení. Oko potěší pohled na sněženku, talovín, bleduli či střapaté sveřepé uši mladičkých kopřiv. Bude maskovaný špenát?

Na krmítko zalétává 14 druhů ťuhýků, v okolí začínají řádit motorové pily, ve vesnici cirkulárky a v noci útočí první komáři. Labutě už nemusejí brázdit rybník mezi ledovými pláty, kačeny se svými pány předvádějí hru „na babu“ nejen na hladině, ale i ve vzduchu,  ostřikovače ostřikují a stěrače stírají.

Všechno se budí, jen já se západem slunce pokládám oči. Dobrou první jarní noc!

V záři

Posted on by

V záři slunka (nikoli reflektorů) jsme prožily celou sobotu, neděli i velký kus prvního pracovního dne. Vylákalo ze zimní letargie spoustu drobných květů fialek, blatouchů, sněženek i bledulí, pobízelo labutě k čipernému rejdění po vodní hladině, provokovalo pavouka k pečlivému spřádání sítí, sundalo mi z nohou ponožky a vyprovokovalo nás k výletu do krajiny za zrcadlo.

V záři příjemných okamžiků a pouliční lampy na rohu se ukrutně dobře spalo. Možná proto mě místo slunka tahalo ze spacáku netrpělivé bušení řemeslníků na okno. Alespoň jim paprsky vehnaly úsměv na tvář, když jim otevřít přišla bosá mátoha s hnízdem v i na hlavě.

Zavrnělo čerpadlo, zaprskal kohoutek, bojler se sepnul a odpoledne už bylo „jupí“ z první přírodní bouřkové a následné civilizované teplé sprchy. Zalil se ospalý trávník, česnek se pyšně povytáhl a zchladil se dohasínající plamínek v ohništi. Tráva vyhrabána, plaňky v novém lakovém kabátě, dokonce i kontejner dostal něco dobrého k snědku.

Nikdy nekončící koloběh zahradníkova roku měl vydařený jarní začátek. Startovní povel do letošního maratonu (nejen  toho Pražského mezinárodního) zazněl v sobotu velmi jasně a zřetelně.

Kvetu, rostu, hlídám a padám

Posted on by

Zvládli jsme za těch několik málo hodin poměrně dost věcí. Kromě úklidu, pálení dřeva, družby s pracujícím lidem i lesní zvěří, vycházkování a podávání hlášení, přišla řada i na pozorování. Díky tomu je možné použít i uvedený název příspěvku.

  • „Kvetu!“, křičely už na dálku sněženky, bledule, ocúny a sedmikrásky.
  • „Rostu.“, hlásil česnek, chřest i meduňka.
  • Sloveso „hlídám“ pak příslušelo čtyřnohému tvoru, který bohatě vyštěkával všechny návštěvníky.
  • Padl plot. Čest jeho památce.

Sousedská rada pomohla, káva bez lógru možná zahřála a slunce nám přálo. Do toho probleskoval citát z novin: „Bůh nedopustí na člověka větší zkoušky, než člověk dokáže snést. Jenomže já nevím, kolik snesu.“ Snad dost… (trojtečka budiž odpuštěna), děkuji.