Návštěvníci shůry

Nemusí se v nejbližším okolí vyskytovat ani jediná lidská bytost, a přesto je možné být v nejlepší společnosti. Snesla se z nebe, cvrlikala a tvářila se naprosto zmateně. Podobně jako já.

Je po dešti.

Ale hlavně po fujavici. Jak na věrné hůrce, bez proudu, se hromničkou, šplouchotem v botách, popadanými větvemi a obavou z dalšího dění trávili jsme včerejší odpoledne, večer a noc.

Nečas zažehnán, ohniště zbaveno veškerého bahna, větve z javoru posbírány, stan se spolu se spacákem a Julkou suší spokojeně na slunku, řezačka na palubky už zase na kabelu pěkně bzučí a svíčka na večer příští už je zčerstva pochystána.

Okna otevřít, nový krásný slunečný den je tu!

V záři

V záři slunka (nikoli reflektorů) jsme prožily celou sobotu, neděli i velký kus prvního pracovního dne. Vylákalo ze zimní letargie spoustu drobných květů fialek, blatouchů, sněženek i bledulí, pobízelo labutě k čipernému rejdění po vodní hladině, provokovalo pavouka k pečlivému spřádání sítí, sundalo mi z nohou ponožky a vyprovokovalo nás k výletu do krajiny za zrcadlo.

V záři příjemných okamžiků a pouliční lampy na rohu se ukrutně dobře spalo. Možná proto mě místo slunka tahalo ze spacáku netrpělivé bušení řemeslníků na okno. Alespoň jim paprsky vehnaly úsměv na tvář, když jim otevřít přišla bosá mátoha s hnízdem v i na hlavě.

Zavrnělo čerpadlo, zaprskal kohoutek, bojler se sepnul a odpoledne už bylo „jupí“ z první přírodní bouřkové a následné civilizované teplé sprchy. Zalil se ospalý trávník, česnek se pyšně povytáhl a zchladil se dohasínající plamínek v ohništi. Tráva vyhrabána, plaňky v novém lakovém kabátě, dokonce i kontejner dostal něco dobrého k snědku.

Nikdy nekončící koloběh zahradníkova roku měl vydařený jarní začátek. Startovní povel do letošního maratonu (nejen  toho Pražského mezinárodního) zazněl v sobotu velmi jasně a zřetelně.

Terapie slunečnicí

Dárce světla a tepla se s koncem letních prázdnin ukryl za neprostupnou, nepřístupnou a nesympatickou duchnu mračících se obranářů. Možná chce ulehčit dětem návrat do škol tím, že je nebude provokovat svými paprsky a svádět jejich pozornost k všemu ostatnímu než jsou řádky v učebnicích. Každopádně, slunko se nám schovalo. Nastal čas, kdy je pro zachování alespoň nějaké vnitřní harmonie, potřeba chystat si cíleně v průběhu dne drobné radosti, které vychýlí ručičku barometru vlastní nálady do pozitivnější části stupnice.

Přišel čas pro záchranný kruh číslo 1 – seznamte se, moje slunečnice *

Mimochodem, čím více kladně vychýlených ukazovátek náladometru, tím lépe, tedy koukejte se kochat se mnou *

Soukromá přírodní rezervace?

Přírodní rezervace (PR) má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji obecně závazným předpisem příslušný krajský úřad, který rovněž povoluje výjimky z ochrany, jde-li o veřejný zájem, s výjimkou PR ležících v CHKO nebo na území vojenských újezdů.

Praví pravý suchý úřednický jazyk. A jaká je realita? Soukromá! Přírodní rezervace, výsostně privátní, nadmíru omezená, se spoustou zákazových cedulek a velících piktogramů.

Co z toho vyplývá?

Psům bez vodítka vstup zakázán. Čtyřnožec je celkem poslušný, ušiju mu tedy delší ušiska na gumičku přes kebuli a směle ho budu vydávat za králíka. „Čili vidíte: on to ví, že není králík, a přesto dupe.“ Ona stejně ví, že není králík a trávu naprosto zběsile baští. A vodítko můžeme nechat v batohu.

Cestu si najdeme. I přes povely, zákazy, nařízení a diktát.

BBBB – Borůvky Budou :) Bez deBat :)

Už před lety nás do zdejšího kraje nechtěl pustit pohraničník, bo jsme vypadali podezřele. Tenkrát jsme to zvládli a prošli. Kéž se v dnech příštích žádná další podobná zastavení neopakují.

Mimochodem, pozná se podle poslední fotky geografický sever?

Darmodějně deštivé psaní

Prší, prší a prší. To jsou tedy prázdniny. Propršené.

Psa by lidumil ven nevyhnal. Ostatně, on by se očividně ani nedal.

Výhody nicméně nacházím.

  • dost toho přečtu,
  • dost toho uplavu,
  • našla jsem kamarády do deště (viz foto výše),
  • na lyžích stejně zvládnu pobýt jen tak dlouho, že mě kolena nebolí a modřiny tomu odpovídají,
  • užívám si poslech Darmoděje,
  • ověřuju si, že „nejsem z cukru, ze soli“,
  • prostě prázdninujeme *