Pac & pusu

Poslední projížďka přichází. Poděkování, pa.

Můj dům, můj hrad

Na úvod se patří poupravit informaci v nadpisu. Není to dům můj. Nicméně tohle stavení navštěvuji poměrně často a ráda. V případě, kdy z blíže nespecifikovatelných důvodů (foto napoví), není možné bydlet mezi čtyřmi stěnami a pod střechou, utíkáme se do záložní mobilní varianty. Čas nezbytně existenční trávíme na čtyřech kolech.

Má to své nesporné výhody. Detašované bydliště je velmi operativní, snadno přesouvatelné a kompaktní.  Jednoduše řečeno, není prostor pro „hlouposti“.

Na druhou stranu, možnost využít v nemovitosti alespoň koupelnu, sice bez funkčního osvětlení, ale zato s horkou vodou, byla luxusní.

Prosluněné nedělní ráno vrací naději – bude líp :) Tady určitě!

Víkend s teroristou

Blikej! Zpomal! Připoutej se! Doplň nádrž! Zavři dveře! Poslouchej dopravní zpravodajství! Nepřibližuj se tolik k tomu autu! Nepřejížděj bílou čáru! Couvej opatrně! Necouvej vůbec! Sešlápni brzdu!

Vykřičníků milion, kilometrů také tak, příjemných zážitků přehršel a podivných pohledů nápodobně. Pár dní s infinity. S usurpátorem, co je několikrát chytřejší než já. A navíc i lépe vypadá. Uf!

Shrnuto a podtrženo. Strávili jsme spolu 68 hodin (včetně oboustranného spánku), ujeli 800 km, spotřebovali 68 litrů nafty, množství výfukových plynů raději nechci ani tušit. Maximální dosaženou rychlostí není záhodno se chlubit, nejpomaleji jsme jeli v koloně kdesi u 4kol. Navštívili jsme Moravu (Brno, Těšany) i Čechy (Praha, Říčany, Mnichovice, Návary), parkovali na chodníku, na trávě i vyasfaltovaném obřím parkovišti (Ikea, Brno). Kolikrát na mě křičel, tůtal nebo huboval lépe nepočítat.

Povelů umí tyran spoustu, jeden mu ale ve slovníku chybí: Nenechávej mě tu samotného*

Za teplem a slunkem na jih

Edit 22/12/2010

Kdepak, stopaři, netěš se. Do vozu se kromě čtyřnožce nevejde už ani pavouk cestovatel.

————————–

Edit 21/12/2010

První zkouška řidičovy zručnosti absolvována. Hodnocení odborné komise zní „za 5“. Neprošla jsem ani s odřenýma ušima. Výstižněji napsáno – neprojela jsem. Velké díky náleží sousedovi, který na druhé zazvonění ochotně nazul pohorky, zazipoval bundu a vyrazil na neplacenou rozcvičku. Mně bylo za volantem fajn, možná až příliš teplo z nadbytku nevědomí, zda se na ledu vozítko pohne dál. Posunulo se, díky bohu, po dvou minutách intenzivního houpání zpředu dozadu. Ještě jednou, díky Michale *

————————–

Edit 20/12/2010

Řetězy naježeny * Ty na dekoraci stromku nemyslím.

————————–

Edit 17/12/2010 – během dneška do výbavy cestovatele přibylo:

  • fialová bankovka pro prvního majitele traktoru s pluhem, který bude ochoten prohrnout cestu k chalupě;
  • v mrazáku čekající základ na rybí polévku a hlavní chod;
  • ten malinký pomocník při zamrzajícím zámku;
  • ochota a touha svézt nějakého stopaře;
  • kupónek na jednu kávu k druhé zdarma na McD´s v Lokti na D1 exit 66.

————————–

Chystám se. Přípravy jsou nečekaně zdlouhavé a precizní. Zdravý rozum káže:

  • plavky nechat doma;
  • připravit se na nejhorší zimu – po vzoru hadů střádat svou sumu efektivních teplot již několik týdnů na dohled;
  • do auta přibalit štěrk, lopatu, kanystr kapaliny do ostřikovačů i tu malinkou záležitost na rozmrazení zámků;
  • nezaleknout se prvních nesnázů a smutkózní kamarády vykopnout cestou;
  • těšit se na Ježíška, třeba přijde;
  • začít topit ihned, jakmile to bude možné;
  • popřát liškám dobrou noc, možná mi to časem oplatí;
  • neplýtvat vodou, silami ani dřevem;
  • štípat, řezat a radovat se z odvedeného díla;
  • nedoufat, nepřemýšlet, ale hledat – http://www.geocaching.com;
  • prostě si ty Vánoce užít, jsou vlastně jen jednou za rok.

Zimní výbava už se začíná klubat *

Auta stojí, vlaky jedou

Řeč se vede, voda teče,

k Vánocům se sladké peče.

Neplatí jen pro Návary –

roztodivné může tvary

cukroví mít. Proto ptám se:

„Co na fotce vyjímá se?“

nápověda: voní po klobáse *