Tag Archives: cukroví

Ve světle

Posted on by

Někdy je přehršel viditelnosti na škodu, jindy svazky slunečních paprsků vykonávají dobrou službu.

Co mělo zůstat skryto? Chlubit se obrazově tím, že neumím pohlídat plechy s cukrovím, není až tak lichotivé. Ale, mám k tomu 2 důvody. Dle rady zkušenější pekařky převedu zápor na klad a směle prohlašuju, že tak vyrábím alespoň místo jednoho druhu sladkostí varianty dvě; navíc, jako závazek pak veřejně slíbím, že se už konečně naučím mít oči na stopkách a minutku v pozoru. Do té doby ale budu muset pečlivě slepovat tmavé kousky s ještě tmavšími a blonďaté se světlými. Čtyřnožci hapalíky chutnají. Moc.

V opačném případě dokáže světlo nadělovat radost. Pihy na čenichu asi opalující se modelce nenaskáčou, ale jaro přibližující paprsky svedly už pěkně polechtat.

Ve světle zimních dnů je pak lépe stručně minout komentář k poslední fotce. Mám další…

První předvánoční

Posted on by

Uklizeno, okna umytá, nábytek vydrhnutý leštěnkou, pavučinu nepotkáte, prachovka se strhala, vysavač nezastaví a paní domu lamentuje, že nic nestíhá. Tradiční adventní obrázek snad z každého obydlí na pohled v Návarech není. Nicméně těšení na zasněžený pohled z okna, rampouchy od okapu a zimní bruslení na mě dýchá i tam. Přípravy zahájeny, cítíte?

Třetí adventní

Posted on by

Sříbrná neděle je ve znamení protikladů. Akce střídá klid, ticho burácení tónů, pohyb ustrnutí, černá bílou, horko chlad a smutek smích. Pozná se v tom každý, nenajde nikdo. Jsem v mezičase.

V mezidobí mezi začátkem a koncem, růstem a sklizní, dnem a nocí, hroznem a tekutým vínem. Jediná jistota, kterou mám, je že auta stojí, vlaky jedou. Pokud tedy nenastane absolutní anarchie v dopravě *

Vypečená sobota

Posted on by

Začalo to ukrutně, skončilo to dokonale. České dráhy můžou bambilionkrát opakovat krásný slogan „auta stojí, vlaky jedou“, jen… Nesmí mrznout! Pak stávkují i prostředky na kolejích. Stalo se.

Dorazit do místa konání hromadného vánočního pečení se mi však díky ochotě a dobré vůli majitele vozidla, čtyřnohého spáče, řidiče metra a následně i tramvaje, podařilo včas.

Po šesti hodinách matlání, šoulání, koulení, válení, podsypávání, vypichování, shánění, pobíhání po Žižkově od večerky k večerce, slepování, ochutnávání, pití neodolatelného svařáku, povídání, mávání na zvědavé kolemjdoucí a nasávání vánoční atmosféry, odbíhám na vlak s krabicí plnou sladkého potěšení. Tohle cukroví bude díky časovému limitu do odjezdu soupravy ze sedmého „J“ nástupiště ještě dlouho přetřesené a skrze parádně prožitý čas v milé společnosti ještě dlouho alespoň slovně přetřásané. V konečném výsledku tedy zasloužené. Snad bude chutnat.

Auta stojí, vlaky jedou

Posted on by

Řeč se vede, voda teče,

k Vánocům se sladké peče.

Neplatí jen pro Návary –

roztodivné může tvary

cukroví mít. Proto ptám se:

„Co na fotce vyjímá se?“

nápověda: voní po klobáse *

Až se zima zeptá

Posted on by

Až se zima zeptá: „Co jsi prováděl, člověče, v létě a na podzim?“, je dobré mít připravenou pro ni rychlou odpověď. A nejen pohotově reagovat slovem, ale obratem doplnit  i důkaz. Tady je.

Někdo má zkrátka v kuchyňské lince napečeno 12 druhů cukroví, nebo zásoby mouky. Teplachtivý chalupář zaplní i poslední kout potravou pro plameny.