Přesně v duchu názvu příspěvku, prožili jsme pár dní na tahu. V pátek v aktivním pohybovém pojetí, v sobotu na pasivní komínové notě a následně ve vinném jihomoravském objetí. Shrnuto a podtrženo:
- toulali jsme se divočinou, kam nás čtyřnohý velitel dovedl, a dvounohý malíček dospal,
- přemlouvali jsme kamna, aby předávala výsledek hoření komínu a nedýmala dovnitř všech místností,
- strávili jsme příjemné degustační odpoledne / večer / noc / čas nad ránem ve sklípku na jižní Moravě.
Jen ta cesta domů by mohla být kratší…
Každá trampota má svou mez – v sobotu je ouvej, pro samý kouř není vidět ani jedno nezbedné vnouče – byli všichni 3, v neděli již spokojeně kamna vydávala to co mají – kouř řádně komínem a teplíčko do místností. Nejdřív pro mne dost adrenalin. Martin u komínu na střeše, pak v peci nandaval saze a říkal mami tady je ten poslední – desátý kýbl. V noci jsem se / samozřejmě jen myšlenkami / domlouvala kouři ať jde pryč, kamna pucovala…
V neděli za silného deště dorazil na kole bratr Pavel a jeho ženou a že se jdou podívat na kamna. Nechtěla jsem aby se dřel, ale pustili jsme se do díla, švagrovaá prohodila jen tak mezi řečí, taková drahá kamna a takhle se k nim chováte! Samá saze , samý čmoud, ruka šátrala pro další a další hrsti škváry.Opět 3 kýble. Podařilo se, byla jsem nesmírně šťastná. Pavlovi patřil velký dík, jen skromně prohodil – Vždyť má matka narozeniny. 90 !!!
Díky všem i za tu automatickou pračku – měla opravdu co prát!
Tak doufám, že jste si to užili rodinko :)