I ve středních Čechách nachumlalo. Sníh padal z nebe tak dlouho a vytrvale, až nešlo odolat jeho volání a vytáhli jsme ze sklepa běžky. Je ho minimálně dvacet čísel * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Největší radost z bohaté nadílky měla rozhodně čtyřnohá kamarádka. Ač nevyfasovala lyže, hůlky ani anorak, radovala se ze sněhu jako malá. Malá velká Julka.

Nic se nemá přehánět. Ani náš výlet nebyla nikterak náročný či dlouhý, o to víc příjemný a veselý. Pes nořil hlavu až po uši do sněhu, klouzal se po bříšku, odstrkával zadníma nohama, čenichal v zaječích stopách a nakonec usnul v hospodě pod stolem. U Sejků se nám líbilo.

Sjezd z Hrusic mě stál jeden těžko obhajitelný pád a dvě modřiny. Teď, v teple u hořícího krbu se tomu můžu jen smát. A směju…