První zimní

Mrazík přišel. Spolu s ním se do chalupy stahují i myši, pavouci a další živočiši (sebe nepočítám). Svá dosavadní bydliště někteří naopak opouštějí. Z labutí zbyla na vypuštěném rybníku jen jediná. Stojí uprostřed beznadějné plochy, občas vzlétne na průzkumný let a opět se vrátí.

Slovo „návrat“ obecně vnímám jako synonymum pro současné roční období. Jako k jaru patří vznik a zrození, může se čas, kdy začne padat listí, považovat za symbol reemigrace či renesance původního. Nejde jen o stahovaní se do míst kde je teplo, světlo a příjemná atmosféra. Nepůsobí výhradně prostá gravitační síla. Obdobný posun se odehrává i v našich myšlenkách.

I my jsme konečně v nedávné době vrátili do země, co tam už více než půl roku patřilo.

Monotematicky pavoučí

„Skoro každý pátý člověk má z pavouků hrůzu, asi každý třetí pavouky „nemusí“. Proč?“ dočítám se na síti sítí sama toho času v jiných sítích zamotána. Nejsem „každý třetí“, pavouky totiž můžu, tím spíš, pokud mají svoje obydlí zalité ranním slunkem.