Pohled z kopce do údolí nestál poslední dny za nic. Mlha, inverze, dole zamračeno, ve výškách polojasno. Jak si zlepšit výhledy do budoucna? Překonat obavu z výšek, vyšlapat několik (příště to spočítám) schodů a nemít prázdnou baterii v aparátu.
Pozor, foceno z věže…
Pohled dolů z míst, která jsou od zemského povrchu vzdálená víc než je průměrná hloubka standardního plaveckého bazénu mi nedělá dobře.
V rozporu s předešlým tvrzením jsem ale vylezla na věž. A nesletěla dolů. Pohled byl úchvatný, výhled ještě lepší, zážitky exkluzivní, strach ďábelský a kalhoty roztržené (stále jsou). Stačí to?
