Při současných cestách na jih už ani nepomyslím na to, že by mohlo být uklizeno. Doposud se mi to jen a pouze potvrzovalo, dnešek zdá se být zlomovým.
Po příjezdu jsem nevycházela z úžasu. Veškerá suť už bydlí za brankou, stěny jsou otlučené na příjemnou strukturu kamene, dřevo se upravuje a ukládá na své místo.
Začíná to vypadat uhlazeně, nadějně, nebojím se napsat, že i krásně. A voní to tu. Tedy, vlastně, pánové, až na cigaretky a jejich ohořelé zbytky, které se válí snad úplně všude. Bez nich to nejde. Zavírám nad tím obě oči a otvírám je až tehdy, kdy se můžu kochat. Nedopalky příště opět vysbírám a dílo bude zase o pár krabiček kuřiva dál. Leda by to šlo bez „smokingu“.
Co takhle nastražit na viditelná místa pár popelníků, jestli se pánové chytnou..? Já vajgly nesnáším!
To byla první věc, kterou jsem udělala…
Nene, ted uz musim jen chvalit :)