Ve dnech II

Ve dnech, kdy na mě vládce spánku lehce zapomíná, kdy meluzína našla podnájem ve zdejším komíně, kdy v hlavě tryskem pádí jedna myšlenka za druhou, kdy venku klouže & padá & mrzne,  kdy krabičky cigaret nenapravitelného kuřáka věrně a trpělivě čekají na svou chvilku slávy, kdy je více prázdno než prázdněji, kdy prostě čekám, neodkládám jehlu z ruky.

Křížkuju do foroty.

Jen doufám, že to nedopadne tak, že příští Vánoce podaruju výšivkou všechny kolem a pocestné k tomu.

2 thoughts on “Ve dnech II

  1. Jééééééééééééééé to je krásné, i Týnka říkala, že mám krásnou kytičku. Od Ježíška. Škoda jen, že je vyšíváno v podmínkách jak je popsáno. Bude lépe!

    Dnes mám chuť křičet do světa ŽIJU!
    Spolužačce ve 14 hodin na náměstí bily zvony na poslední cestu!

  2. Křič, volej, hulákej. Je to potřeba. Děkuji za „jééééééééé“, při počítání křížků se netoulají myšlenky všude kolem.

Napsat komentář