Není nad to mít při lopotě pomocníka. Pes, nejlepší přítel člověka. Ve středních Čechách se ten náš učí pokládat dlažbu, při občasných výjezdech pobíhá po polích a loukách s geodetickými nástroji a na jihu se mnou se zdokonaluje v přípravě dřeva do kamen.
Pokud připočítám ke zdatnému pomocníkovi ještě vyvedené počasí, kamna plápolající na první pokus a absenci rušivých prvků v okolí (myši jsou mimo jakoukoli kategorii), docházím, přes bolavý hřbet a ruce, k veskrze kladné bilanci. Vydařilo se.
A co ten krásný dvoukolák?
jakou teď píseň bude hrát?
Zdražili benzin, budem šetřit,
úrodu z parcely náležitě vozit.
Praktikem jsme ho nazvaly,
vozil jabka, rybíz, třešně, ořechy.
Léta plynou, časy se mění,
Praktik by naplnil své poslání,
po menší generálce na jih do lesů uhání,
vidina že nepatří do starého železa,
má držení jak komtesa,
nakládejte, jeduuuu.
Uznávám, i praktik je vydatný pomocník.