Úterní pohledy z výšek

Staré Město pod Landštejnem z rozličných pater věže. Posouzení, zda jde o čilý ruch či klidné odpoledne pracovního dne ponechám na jiných.

Staroměstská neckyáda

První ročník a takový úspěch! Všichni byli nadšení, spokojení, vysmátí a zmáčení. Došlo na záchranářské akce, skoro utopení kusu sýra i s myší posádkou, úplný ponoru necek i okanystrovaného kola (kapitáni naštěstí přežili), pohodářskou plavbu plovoucí podlahy i odhaleného sofa, zavodnění elektroinstalace přívěsného vozíku, degustaci pivních vzorků z plovoucího baru Karneval, vyjížďku pobřežní hlídky, spoustu vytočeného piva i limči, vysmáté diváky. Příjemné sobotní odpoledne všem kdo se zúčastnili i všem, kdo přijdou i příště.

Řez červnem

Zanedbávám.

Napravuji alespoň obrázkem.

Vzhůru k výškám

Pohled z kopce do údolí nestál poslední dny za nic. Mlha, inverze, dole zamračeno, ve výškách polojasno. Jak si zlepšit výhledy do budoucna? Překonat obavu z výšek, vyšlapat několik (příště to spočítám) schodů a nemít prázdnou baterii v aparátu.

Pozor, foceno z věže…

Ve výškách

Pohled dolů z míst, která jsou od zemského povrchu vzdálená víc než je průměrná hloubka standardního plaveckého bazénu mi nedělá dobře.

V rozporu s předešlým tvrzením jsem ale vylezla na věž. A nesletěla dolů. Pohled byl úchvatný, výhled ještě lepší, zážitky exkluzivní, strach ďábelský a kalhoty roztržené (stále jsou). Stačí to?