Zafúkané

Pár dní nebylo zas až tak snadné se na kopec dostat. Sníh napadl, ledovka se zatvrzele odmítala pustit, vítr foukal a hladina teploměru se sveřepě bránila postupu do kladných hodnot. Živou duši bylo skorem nemožné potkat, mrtvé se naštěstí nekonaly.

Ač v divočině, žijeme si (díky) vlastně jako v bavlnce. Ten, kdo přišel o nohavici a o kolo se zvládne jen opírat, se má o dost hůř. Snad se dočká toho, po čem touží.

Sobota na „M“

Den po pátku a současně před nedělí. Mrazivý, Musherský, Mrznoucí, Můj i neMůj, Mávající, Motorizovaný, prostě Milý.

Navíc, nad rámec písmene „M“, ještě plný úsměvů, štěkotu, svařeného vína, hřejivého slunka, křupajících kroků, závějí, jablek, vyprávění, pozdravů, srnek a zajochů, kilometrů, teplotních bodů pod nulou, čaje z termosky a zdravého vzduchu.

Cink.