Nevytahuju se, rostu!

Přibývá.

Prodlužuje se délka dne, narůstá délka travních stébel, zvyšuje se počet s úsvitem štěbetajících ptáků, odcházejí ponuré a dlouhé zimní večery.

Příroda pučí. Mláďata se rodí.

Starosti se kupí.

Ale pohled je na ně luxusní!

Pod kopcem

Nemusí se všechno páchat jen v Návarech. Občas se pěkné věci urodí i pod kopcem. Namátkou – dvojice jehňátek, kopa bláznivých nápadů, růžičková kapusta, výslužka pro kolegu bez střechy nad hlavou, toulavý kocour, masopustní veselice, pár holoubat, půl tuctu domácích vajec, vítaná obálka s laskavým psaním a občasná vánice na jinak poklidném nebi.

Mladý beránek s ovečkou se mají čile k světu, vyhlížejí budoucí spolu-osadníky, lepí se mámě-ovci na paty, jak jen to jde a snad zdárně prospívají.

Bláznivé nápady žízní neumřou, N.O.S. se brzy dožije nějaké akce.

Růžičková kapusta ustrnula momentálně pod sněhovou peřinou, ale dojde na ni, dojde!

Kolega bez střechy nad hlavou z Veclova snad pod sněhovou peřinou neustrne, snad!

Vánici vystřídá jasná obloha.

Krásné dny.

OdVážní

Tomu, kdo se nebojí, štěstí údajně přeje. Je to tak.

Uplynulé dny dokládají, že i se závratí se dá šplhat mezi karabinami, že s kapkou vůle jde ustát nejeden karambol. Když se chce, i mezi zakaboněnými mraky se slunko usměje a ježek zadupe.

VyHrané léto!

Zvěrokroužení

V charakteristikách znamení zvěrokruhu decentně tápu. Potácím se mezi snahou, touhou, vnímáním, pochybami a pokoušením se věřit.

O jedno-/dvou-/čtyř-/nožcích, které potkávám při toulkách v oblacích, na zemi i u vody však nemám důvod pochybovat. Jsou tu, všude kolem, dělají mi příjemnou společnost, občas zazlobí, někdy rozesmějou. Každopádně, hlavně že jsou.

Hlavně, že jsem.