Posts Tagged ‘Návary’

Řez červnem

Zanedbávám.

Napravuji alespoň obrázkem.

 

Festivalové finále

Karlovarské kolonády v uplynulých dnech rozhodně nelákaly příznivce samoty a klidu. Stejně tak cesty v Návarech a blízkovzdáleném okolí hostily davy lidí. Cyklisty, trampy, tuláky, automotoklubisty, místní, tamější i vzdálené návštěvníky. Bylo tu živo. S každodenní přítomností na nás ale dýchla i nedávno dávná historie. Započne boj o první dvě písmenka – Navary, Návary či dokonce K. Vary?

Ale kdeže! Geografické zmatení se nekoná. První déšť všechno vrátí do regulérního stavu. Filmoví labužníci se nasytí 13. až 15. července kinematografem bratří Čadíků a ostatní se budou radovat, že na kopci nejsou S-váry.

Krásný letní den *

 

Nedělní ráno

Slunce mě tahá ze spacáku za pačesy už v půl sedmé. Neodolám a vystupuji. Dělám dobře. Sníh křupe pod podrážkou, paprsky naopak ohřívají vše, kam dosáhnou. Je nádherně. Co spácháme?

Ideální se zdá vyrazit na obchůzku. Může se spojit se sčítáním. Labutí. Takže:

  • návarský rybník – 2 jedinci,
  • stříbrňák – 1 kus, samotář,
  • rajchéřovský – nic, voda se stále schovává pod ledem.

Věčné zimní království.

 

S hudbou v hlavě, Sluncem v duši…

S hudbou v hlavě, Sluncem v duši, nohou na plynu, slzou v koutku a Julkou na místě spolujezdce jsem se ráno po dni plném hledání, sněhových vloček, spěchu, odpoledních vydatných monzunů, smíření, smutku, souznění a vyhlížení tramvaje vydala na jih.

Bez řetězů, bos, nenatloukl si nos. Dojely jsme hladce, jen s jedním porušením silničních pravidel, až na místo určení. Ve vesnici bylo živo. Komín, poté co se mi podařilo rozdělat oheň, nebyl rozhodně kouřící samotář. Topit, topit a topit. Z původních -2 stupňů je za chvíli (čas je relativní) usnutí-přátelských 13. Tím spíš, že odchod do říše spánku podpořilo ještě laskavé: “… my dear Lucie – may Gods blessing be all over you.” V tu chvíli putovalo na sever miliony díků.

Potkala jsem v posledních dnech moře zármutku, ale v závěrečném součtu ho vyvážila spousta vcítění. Neuvěřitelné – unbelievable. Slovo, které se stává nejfrekventovanější skupinou souhlásek a  samohlásek mého současného slovníku.

Po příjezdu se ještě zdály reálné sny o výletu na běžkách. S rozedněním z nich sešlo. Což, pohorky, návleky a teplé ponožky, vydařenou vycházku také zajistí. Přidá-li se ještě Slunko, lákající cíl cesty a termoska v batohu, jedná se o luxusní společnost.

Zdravá únava znamenala navíc vydatný spánek. Kondenzované koncentrované uvolňující spaní.

Domů se nechtělo. Ani autu (pěkně to po mrazíku v noci klouzalo), ani Julce (takovou volnost v pobíhání nikde nemá), ani mně (všechno mi Tě tu připomíná).

 

Pes spolupracující

Není nad to mít při lopotě pomocníka. Pes, nejlepší přítel člověka. Ve středních Čechách se ten náš učí pokládat dlažbu, při občasných výjezdech pobíhá po polích a loukách s geodetickými nástroji a na jihu se mnou se zdokonaluje v přípravě dřeva do kamen.

Pokud připočítám ke zdatnému pomocníkovi ještě vyvedené počasí, kamna plápolající na první pokus a absenci rušivých prvků v okolí (myši jsou mimo jakoukoli kategorii), docházím, přes bolavý hřbet a ruce, k veskrze kladné bilanci. Vydařilo se.

 

58 zim zpátky

Obecná škola, hasiči, obyvatelstvo převážně německé národnosti, dvousethlavá stáda hovězího dobytka i skromnější počet koní a ovcí, zabydlená stavení a všude lidé. Tak to tu vypadalo ještě v první polovině 20. století.

Život s sebou nese změnu, tady v podobě odsunu obyvatelstva a zničení většiny lidských obydlí i hospodářských budov.  

Poslední dva grafy vyjádřují běh života strohou řečí čísel, křivek a statistických dat. První poukazuje na počet domů zaznamenaných během jednotlivých sčítání lidu, druhý pak informuje o počtu sečtených obyvatel.

Zdroj: ČSÚ, http://kontaminace.cenia.cz/, díky

 

We did it our way

Poslední dva roky “prázdnin”. Stručněji už to snad vyjádřit nejde.

mmm

 

Foto workshop s překvapením na druhou

Po celodenní hlavučistící manuální práci naplánoval vrchní logistik výlet s aparáty. Slunko a decentní vítr se taky tvářili příjemně, mohli jsme dostatečně orepelentěni a navlečeni vyrazit. Podotýkám předem, postřiku proti hmyzu jsme zřejmě použili menší než potřebné množství, zbaběle jsem proto následně prchala z království borůvek a západu slunce.

Úkol zněl jasně – fotit. Že s sebou vedeme modelku, co pózuje ráda, ochotně a s chutí, jsem věděla. Užívala si to.

My taky. Až jsme z toho vstoupili někam, kam nebylo záhodno. Volalo nás molo u lodi, opuštěné, čisté, lákající k posezení a chvilkovému odpočinku. Tohle překročení povolených hranic nás pak stálo jedno příjemné setkání, cca půl hodiny času, 30 deka poznání neznámých končin, Julku uvázání na řemínek a běh za západem slunce.

Stihli jsme ho, stejně jako košt prvních borůvek, test ostření a neostření a závěrečný úprk před náletem komárů a jiných loupežníků krve.

Závěr? Všechno to tu

  • kvete,
  • svítí,
  • voní,
  • je za závorou, které je naštěstí otevřená pro všechny nehulvátské návštěvníky,
  • láká k bytí.
 

S foťákem a mikinou

Jdu do lesa. Tentokrát fotit. Tedy bez košíku, nože, gumových botek a touhy ulovit si něco k večeři. Jsem na omylu.

Potkávám…

Ne houbaře, lesní zvěř, ani pohraničníka. Houby *

Nečekala jsem je. Co s tím? Tedy vlastně “kam s nima”? Štrachám po kapsách, lovím v batohu, nacházím jen pet lahev, psí vodítko, gumičku do vlasů, foťák, papírový kapesník a žvýkačky. Bída.

Na řadu přichází inventura oblečků. Oželím mikinu, ledabyle ovázanou kolem pasu.

Zachraňuje mě. Stačí svázat rukávy, ozdobou do hlavy zadělat otvor na krk a je tu ideální koš na houby. Po půl hodině sice začínám litovat ty, které jsou na dně, ale na závěr konstatuju: “Přežily jsme.”

 

 

Přežily jsme a navíc i chutnalo. Co více si přát, že Julko?

nedele-037

 

Už je to uděláno, už je to hotovo…

… máme střechu a zas střechu,

stavět můžem nanovo :)

Chaloupka už je chráněna před nepřízní sv. Petra a jeho rozmarnými klimatickými náladami. Střecha je krásná. I komín se dnes dočkal své finální podoby a teď je už o další důvod víc slavit. Nicméně, při stavbě samotné se objevilo několik nesází.

  • Ve druhém komínu byl zaznamenán vyšší výskyt sršňů, vos a jiných poletuch, než je zdrávo. Proti-nepřátelská rota nezvané návštěvníky během jednoho neurčeného víkendu zneškodnila, a to za pomoci sirek, papíru, suchého dříví a spolupráce kamen. Děkujeme všem členům jednotky.
  • V břečťanu na čelní zdi směrem k javoru bylo objeveno hnízdo zmijí. Opět zasáhla jednotka rychlého nasazení a dnes všechny kmínky popínavce přestříhala. Bude obětován za zdraví a neuštknutí zdejších obyvatel (ten břečťan).

Navenek už je tedy hotovo, uvnitř probíhá boj o to intenzivnější. Do práce se pustil na dálku pan topenář, v realitě pak pan František.

navary-012