Tag Archives: marmeláda

Rybízova změna skupenství

Posted on by

Urodilo se. Podle úsloví, že hloupý sedlák má největší brambory, sklízím tuny rybízu všech barev, angreštu a josty. Ani jsem se na ně nepodívala, macešsky je obcházela a povinné prořezání jsem pro jistotu vynechala. Odvděčili se. Rodí.

Kam s nimi? Do sklenic. Otrhat, oprat, vymačkat, svařit, promíchat s cukrem, nechat dostatečně dlouho bublat, otestovat želírování, naplnit do horkých sklenic, obrátit vzhůru nohama a nechat schladnout. Pak už jen loupat víčka a ochutnávat.

Snad bude k jídlu, na chleba či do jogurtu. Lup.

Přeneseme Ti postel do kuchyně, nechceš?

Posted on by

Nechci, díky.

Ve stanu či pod širákem je skvěle, už jsem si zvykla. Čím častěji tu píšu, že si medím, tím více je to pravda. Radost se v posledních dnech navíc asi množí dělením. Rostliny na záhonech se mají k světu, první slunečnice už pravidelně obrací svou hlavu za slunkem, opracované trámy voní a z práce se štětcem se doslova točí hlava. Labutě poctivě baští, psí blondýna vesele skáče, domluvené dovozy – závozy – vývozy se uskutečňují, zralý rybíz s angreštem mění skupenství na tekuté, předplacené noviny se ve schránce objevují a netopýři nezlobí. I na čistém modravém nebi se nepřející závistivý zapšklý mráček objeví, ale to už ke každodennímu běhu patří. Rozdýchám to.

Vítězství rybízu na plné čáře

Posted on by

Vážení a milí čtenáři, na startu dnešního etapového závodu uvítejte 4 velké mísy sluníčkově žlutého, trpkého červeného a slaďoučce černého rybízu, hrstku angreštu a pár plodů josty. Utkají se společně v napínavém boji. Vítězem však bude propečený rohlík s máslem, nesen s červenou marmeládovou pokrývkou do úst spokojené snídající duše.

Startér si připravuje svou signální pistoli, všichni závodníci už jsou na značkách, můžeme vyrazit.

Etapa 1: Meleme, meleme  a meleme. Do skonání těla, tedy nikoli mého, ale  rybízího. Pravou ruku na několik dalších dní plánovaně vyřazuji z provozu.

Etapa 2: Mícháme, pozorujeme úprk a pálíme. Vzniklou šťávu v obřím kotli smícháme s želírovacím přípravkem a cukrem, dle pokynů výrobce (pokud se dílo nezdaří, není závada na našem přijímači, aneb je to na koho svést :). Pečlivě, jako vždy mícháme a pak beznadějně kroutíme hlavou, protože „nám to zase uteklo“. Připečená marmeláda na sporáku nevoní.

Etapa 3: Slévárna. Zapotřebí jsou alespoň 4 ruce. Jedna drží naběračku, druhá trychtýř, třetí plynule přesouvá skleničky a pomáhá čtvrté s jejich uzavíráním a stavěním reality na hlavu. Symfonie. 42 zavíčkovaných výsledků.

Etapa 4: Tuhnutí, aneb je to v rukou pána Boha a výrobce přidané chemie.

Závěrečný spurt: Kdo si dá?

Stupně vítězů: Na prvním místě chuť, na druhém pocit z dobře vykonané práce, na třetím vědomí nepromarněného půldne dovolené.

Dodatek: Chvála rukám, které přitom ještě dokáží vyrobit milovanou koprovku. Mňam *