Soukromá přírodní rezervace?

Přírodní rezervace (PR) má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji obecně závazným předpisem příslušný krajský úřad, který rovněž povoluje výjimky z ochrany, jde-li o veřejný zájem, s výjimkou PR ležících v CHKO nebo na území vojenských újezdů.

Praví pravý suchý úřednický jazyk. A jaká je realita? Soukromá! Přírodní rezervace, výsostně privátní, nadmíru omezená, se spoustou zákazových cedulek a velících piktogramů.

Co z toho vyplývá?

Psům bez vodítka vstup zakázán. Čtyřnožec je celkem poslušný, ušiju mu tedy delší ušiska na gumičku přes kebuli a směle ho budu vydávat za králíka. „Čili vidíte: on to ví, že není králík, a přesto dupe.“ Ona stejně ví, že není králík a trávu naprosto zběsile baští. A vodítko můžeme nechat v batohu.

Cestu si najdeme. I přes povely, zákazy, nařízení a diktát.

BBBB – Borůvky Budou :) Bez deBat :)

Už před lety nás do zdejšího kraje nechtěl pustit pohraničník, bo jsme vypadali podezřele. Tenkrát jsme to zvládli a prošli. Kéž se v dnech příštích žádná další podobná zastavení neopakují.

Mimochodem, pozná se podle poslední fotky geografický sever?

Kopřivy v Košíku

Nedělní den proběhl pod patronátem písmene „K„.

Vyrazili jsme do Košíku, Kde jsme se místo Klábosení pilně  věnovali Kutání, Klácení a celKovému velebení pozemKu. Došlo i na sběr zahradních výrostKů, tedy Kopřiv. Kvo KvoK se promenádovaly pyšně po návsi. Pilná SousedKa paK předvedla ve společnosti Kočičí tlupy zručně vysvléKnutí KrálíKa.  

Nebo to bylo jinaK? NějaKé poznámKy?

Pravda pravdoucí, studený máj, v mrazáku ráj. Kopřivám se daří i bez skleníku, jdu na samosběr, pravá ruka pálí, přehazuji košík, trhám levou. Než jsem dojela domů, podělila jsem se o zelené jarní zlato se švagrem, rád vaří pro vnoučata. Kopřivy spařím, rozmixuji, přidám čerstvá vejce a i ten králíček již voní. Dobrou chuť netřeba dodávat.