Posts Tagged ‘hrábě’

O hodinu míň

Ačkoli měl uplynulý víkend decentní časový výpadek a ubral nám všem 60 minut pobytu na slunku, nezahálel pod jarními paprsky snad nikdo. Kromě petrklíčů, talovínu, sněženek, bledulí a řady dalších různobarevných květů, které se mi nestihly představit, začaly kvést i fialky. Teplý vzduch, který nutil k revizi zimních zahradních událostí, mě dovedl ke konstatování, že “během naší nepřítomnosti se nic zvláštního nestalo”. Naštěstí.

Ruce se chopily hrábí, plameny nežádoucích ostatků, pila & sekera též nezahálely.

Období permanentně špinavých nohou a hlíny za nehty budiž zahájeno :)

 

Jestli si myslíš, že máš shrabáno…

Věta v nadpisu zamyšlení se zapíše společně s řadou dalších legendárních proslovů natrvalo do mé mysli. Společnosti jí bude dělat

  • To na tobě doschne! (pondělní ranní odchod do školy v jediných vypraných džínách)
  • Olouši! (náš horský zimní kamarád)
  • Buflíni, nazdar!
  • Ananas? Fuj!
  • Každý pracuje tak rychle, jak mu to vyhovuje.
  • I malý gin je víc než pouhá slova.
  • Bobane, plivaj!

Aktuální výplod momentální touhy vyjádřit se vznikl, stejně jako většina výše uvedených, v poměrně vypjaté situaci. Laskavý čtenář zavře oči a představí si moment, kdy je shrabáno 156 kop listí, složeno na několik obrovských hromad, na rukou se klube minimálně 5 mozolů a přes oblast, která je lístku-prostá, přejede s vozíkem záškodník, který za sebou zanechává viditelnou a hlavně  hrabatelnou výraznou stopu. V ten okamžik mě napadlo jediné: “Zabít!” Maminko, neboj, to bych nikdy neudělala. Nicméně, zápis do rodinné knihy proslavených vět jsi si vysloužila. Jen dál a houšť!