Návarská pálená

Mohla jsem

  • si zpívat zapamatované útržky z desky Jarka Nohavici,
  • si stýskat nad přemírou fyzické práce,
  • spílat podzimu za jeho úděl,
  • se na všechno vykašlat.

Došlo jen na první variantu, navíc ve společnosti dalších „nenohavicózních“ písní. Prozpěvovala jsem si, hrábě v rukou měnila za foťák a nechala modelku pózovat. Užívala si to. Já taky*

Boj s listím jsme zvládly na jedničku. Bolavá záda = nezbytné výkupné, nicméně bez toho by to nebylo ono. Pocit z dobře odvedené práce (nechte mi dopřát si ten libý vjem) nahřívá srdce, zelený trávník bez stop lístečků těší oko. Snad to „přišlo vhod„.

2 thoughts on “Návarská pálená

  1. Pálená sice nebyla, ale takhle s hrabáním listí jsem si to užívala po tři odpoledne minulý týden také, ale při rovnání zad coby sokolka, možná i trochu záklonem, jsem pohle pdem do koruny nádherného stromu zjistila že opravdu není konečná.
    Je to malá daň za ta krásná posezení pod košatým stromem, již se těším až zase listí naroste a budu povídat pohádky : Pohádky pod Panem Javorem….pečlivě si píši deník ze života v Návarech a již teď by to bylo na útlou knížečku.
    Těšíš se Štěpánku, Kristýnko a M…?

  2. Ten překlep ve slově „pohledem“ jsem chtěla opravit již při psaní odstavce, ale slovo se mi bohužel skrylo a s mým uměním s PC se prostě nepovedlo, omlouvám se.Snad bylo pochopeno, co tím chtěl básník říci.Děkuji.

Napsat komentář