V obraze

Jejda, kde začít? Od konce. Pokud ten je dobrý, vše je také takové. Bydlíme. Spolu s myškami, komáry, mouchami, čtyřnožcem, sušičkou plnou aronie a pozdravy z Moravy jsem zahájili období teplých nocí. Kulich s plátěným přístřeškem pod javorem stále ještě stojí, potřeba už bude snad jen minimálně.

„… a top, čus.“ Provedu! Nestíhám běhat s košíky dřeva.

Příjezd z nejvyšších byl skoro na spadnutí, je třeba doběhnout do cíle alespoň s tím, co je nakousnuté. Světla, topení, dveře, schody, dlažba. S jehlou a nití sleduji cvrkot, žasnu, flákám se, kochám se a plesám.

Švestky očesány. Koláč sněden i přes výhrady, že je nějak naopak. Jak? Remoskově naopak.

Objevila jsem další anděly. Jeden mi naplánoval den, vysvětlil způsob roubování stromů, nalil čistého vína a nabídl segedín, druhý mi odpustil nedochvilnost s lajdáctvím, poslal spoustu síly, umožnil být tam, kde jsem a dnes za mě nakrmil labutě.

Napsat komentář