Mohla bych se vztekat, smutnit, nadávat, stýskat si, prskat, proklínat svět i pánaboha, soptit, solit si z očí, ale nenadělám nic. Chtěla bych zase odsekávat na každodenní otázky kam jdu, kdy se vrátím a co budu jíst, ale nenadělám nic. Ráda bych zase čichala ten známý cigaretový odér všude kolem, probírala poslední zprávy z televizních novin a líčila své denní prožitky, ale nenadělám nic. Přála bych si netrávit večery v pustém domě, nehledat výmluvy a zástupné důvody, nemuset koukat na lidské utrpení a necítit absolutní bezmoc, ale nenadělám nic.

Nenadělám nic, takže se nevztekám, nesmutním, nenadávám, nestýskám si, neprskám, neproklínám nic a nikoho, nesoptím a  nebrečím. Aspoň viditelně.

Všem na očích pak děkuji autorům fotek, potěšili jste.