Nevyhledávám extrémy, nemedím si v krajních situacích, ale svedu být překvapená. Nečekaným, těžko vysvětlitelným a nevídaným.
V přírodě je doma náhoda (ta jediná povolená), nedokonalost a nepřesnost. Všechno jiné, co je rovné, absolutní a přesné se zdá být nepřirozené. Neumím si s tím poradit, a tak musím přemýšlet, tápat, bloudit a nacházet. A ptát se. Jak je možné, že tyhle kameny mají tak hladkou vrchní desku? Žádné vrypy, záseky a stopy po mechanické práci. Absolutní rovina?
Příchod nového dne ohlašoval na vsi dříve kohout. Jakmile ho polechtaly první paprsky slunka, musel to jít oznámit = vytroubit všem do okolí.
Moderní doba s sebou přináší řadu inovací a novinek, kohouta jako ranního buditele tedy nechme spát. Není třeba. Jsou tu nové způsoby, jak popřát všem v okolí krásné nové ráno. A nejlépe to víkendové!
Bratr kdysi dostal jako dárek od jedné kamarádky z orientu budík se zpěvem muezina. Vychutnával si svá ranní časná probouzení, ač to byl trest pro celý zbytek domu. Pravidelně jsem si při prvním svolávání k modlitbě házel polštář nad hlavu a zatracovala Proroka. Aspoň, že tenhle elektronický mužíček nehulákal pětkrát denně.
V Návarech držíme styl. Nepotřebujeme k probuzení dovozový hlas z minaretu. Postačí nám nástroj krajově místní, tradiční, užitečný a hlavně hodně hlasitý. Cirkulárka.
Tyto řádky vyjadřují nezměrný dík panu sousedovi za to, že mi v sobotu v 8 hodin ráno a v neděli o 60 minut později tak nenásilně pootevřel nejdříve uši a pak i oči do krásného prosluněného dne.
Ranní káva, tvaroh s čerstvou pažitkou, dlouhá procházka do míst, kam řev řezačky dřeva sotva dolehne, a opětovně spálená ramena jsou jen přidruženými minoritními zážitky vedle úspěšného začátku dne.
