Pes spolupracující

Není nad to mít při lopotě pomocníka. Pes, nejlepší přítel člověka. Ve středních Čechách se ten náš učí pokládat dlažbu, při občasných výjezdech pobíhá po polích a loukách s geodetickými nástroji a na jihu se mnou se zdokonaluje v přípravě dřeva do kamen.

Pokud připočítám ke zdatnému pomocníkovi ještě vyvedené počasí, kamna plápolající na první pokus a absenci rušivých prvků v okolí (myši jsou mimo jakoukoli kategorii), docházím, přes bolavý hřbet a ruce, k veskrze kladné bilanci. Vydařilo se.

Advent na cestě

Snažím se pro přesun z místa na místo vyhledávat okamžiky, kdy je na silnicích co nejméně osob, které bych při kroucení volantem mohla ohrozit, a které by současně mohly být nebezpečné pro mě. Tentokrát jsem jela ráno, hnedle za světla, první adventní neděli.

Při průjezdu centrem Nové Bystřice a poslechu svátečně laděného rádia mě napadlo sledovat cestou prvotní projevy očekávání svátků vánočních. Vyklubalo se předsevzetí, že zaznamenám každý ozdobený jehličnan na náměstí či návsi tranzitní obce. Nebylo jich mnoho, částečně díky tomu, že obchvaty jsou na trase Návary – domov dost v módě.

Pozorný čtenář jistě odpustí drobnou zajížďku do rodiště Josefa Lady, věděla jsem, že se tam koná Vánoční jarmark a dostanu tam koupit potřebnou větvičku jmelí. Tamější betlém s živou zvěří byl třešničkou na dnešním adventním věnci.