Archive for Říjen, 2010

Podzimní koupačka

Natahuju si přes hlavu další vlněnou vrstvu oblečení, proklínám se za zapomenutou termosku s horkým čajem, patou rozťukávám ledovou krustu na kaluži, poslouchám křupající ojinovatkovaná stébla trávy, kochám se pohledem na mrazem vytvořené vodní obrazce, do nebes chválím vynálezce teplých ponožek a znovu (jako každý rok) sleduju s úžasem čtyřnohého otužilce. S modelkovskou grácií vleze do rybníka, pár kroků po přehlídkovém mole tam, stejně tak zpět, oklepat a stále stejný profesně dokonalý kukuč “vždyť se vlastně vůbec nic neděje”. Děje! Já mrznu…

 

Jestli si myslíš, že máš shrabáno…

Věta v nadpisu zamyšlení se zapíše společně s řadou dalších legendárních proslovů natrvalo do mé mysli. Společnosti jí bude dělat

  • To na tobě doschne! (pondělní ranní odchod do školy v jediných vypraných džínách)
  • Olouši! (náš horský zimní kamarád)
  • Buflíni, nazdar!
  • Ananas? Fuj!
  • Každý pracuje tak rychle, jak mu to vyhovuje.
  • I malý gin je víc než pouhá slova.
  • Bobane, plivaj!

Aktuální výplod momentální touhy vyjádřit se vznikl, stejně jako většina výše uvedených, v poměrně vypjaté situaci. Laskavý čtenář zavře oči a představí si moment, kdy je shrabáno 156 kop listí, složeno na několik obrovských hromad, na rukou se klube minimálně 5 mozolů a přes oblast, která je lístku-prostá, přejede s vozíkem záškodník, který za sebou zanechává viditelnou a hlavně  hrabatelnou výraznou stopu. V ten okamžik mě napadlo jediné: “Zabít!” Maminko, neboj, to bych nikdy neudělala. Nicméně, zápis do rodinné knihy proslavených vět jsi si vysloužila. Jen dál a houšť!

 

Pouť z větve až do sklenice

Jablko za svůj život může urazit dlouhou cestu. Nenarážím teď na exotický původ většiny kulatých plodů v českých superobchodech, ale chci zmapovat putování konkrétního jedince pocházejícího ze středočeského Košíka. Tulák. 

Pomůžu si fotografiemi, ty životní dráhu šťavnatého plodu dokumentují poměrně věrně. Po převozu z místa zrození, zrání a sklizení na adresu zpracovatele dostane jablíčko jen tu nejlepší péči. První přijde na řadu vodní lázeň, následuje pořádná masáž, tlaková akupresura a závěr obstará zase koupel, tentokrát však ve vlastní šťávě. Výsledek tohoto jablečného wellness procesu je pro konzumenta více než lahodný. Na zdraví!

 

Do Pekla se dostanete po červené

Cesta z Města do Pekla je v zásadě snadná věc. Jediná podmínka, která musí být pro tuhle pětikilometrovou pouť splněna, je, že musíte být nad Metují. To platí.

Sobotní podzimní dopoledne je pro štrapác do Luciferova království časem nejvhodnějším. Cestou proti proudu řeky nepotkáte ani jednu zbloudilou dušičku, nezakopnete o žádného výkonného cyklistu, do bot nasbíráte záplavu barevného listí a možná zamodříte i kolonku “dobrý skutek” ve svém každodenním harmonogramu modrého života (vyslyšení prosby náhodných protichodců). Poštěstilo se.

Absence poutníků na vyznačené turistické cestě byla rázem vysvětlena – do Pekla se totiž jezdí koňmo, minimálně na dvou nápravách a se stádem vraníků pod kapotou. Hnedle je po klidu a samotě. Vítejte v civilizaci. Vítejte v ráji dobrého pohoštění, v lokále plném čertů a čarodějnic, v podniku, kam je čtyřnohým cestovatelům vstup zakázán a hladovým strávníkům vstup nakázán. Chutnalo. A Julka na zápraží v klubíčku pilně odpočívala. Tušila snad, co ji čeká?

Z Pekla po žluté. Výhled byl skvělý. Lesolistí nabízelo škálu barev od semaforské “jeď” po protilehlou “stůj”, hlubina vyšplhaných schodů a serpentin odpuzovala od skoku tím víc,  čím lákala oči k pokoukání, slunko občas osvěžilo krajinu svým mrknutím a les parádně jednoduše voněl. Propocené triko a bolavá kolena – férová cena za tenhle výstup.

Sláva nazdar výletu, přes Přibyslav zase zpátky kolem sokolovny do Města.

 

Listování

Tož tak…

 

58 zim zpátky

Obecná škola, hasiči, obyvatelstvo převážně německé národnosti, dvousethlavá stáda hovězího dobytka i skromnější počet koní a ovcí, zabydlená stavení a všude lidé. Tak to tu vypadalo ještě v první polovině 20. století.

Život s sebou nese změnu, tady v podobě odsunu obyvatelstva a zničení většiny lidských obydlí i hospodářských budov.  

Poslední dva grafy vyjádřují běh života strohou řečí čísel, křivek a statistických dat. První poukazuje na počet domů zaznamenaných během jednotlivých sčítání lidu, druhý pak informuje o počtu sečtených obyvatel.

Zdroj: ČSÚ, http://kontaminace.cenia.cz/, díky

 

Podzimní ochutnávka barev

Přechutnávka podzimního zbarvení proběhla opravdu poctivá. Oko i ucho by vidělo a slyšelo barvy všecky, neumělý pařátek na spoušti zachytí možná tak osmou barvu duhy. A to ještě s odstupem.  

 

51°30´25´´ s. š. 0°07´37´´ z. d.