Archive for Červen, 2010

Foto workshop s překvapením na druhou

Po celodenní hlavučistící manuální práci naplánoval vrchní logistik výlet s aparáty. Slunko a decentní vítr se taky tvářili příjemně, mohli jsme dostatečně orepelentěni a navlečeni vyrazit. Podotýkám předem, postřiku proti hmyzu jsme zřejmě použili menší než potřebné množství, zbaběle jsem proto následně prchala z království borůvek a západu slunce.

Úkol zněl jasně – fotit. Že s sebou vedeme modelku, co pózuje ráda, ochotně a s chutí, jsem věděla. Užívala si to.

My taky. Až jsme z toho vstoupili někam, kam nebylo záhodno. Volalo nás molo u lodi, opuštěné, čisté, lákající k posezení a chvilkovému odpočinku. Tohle překročení povolených hranic nás pak stálo jedno příjemné setkání, cca půl hodiny času, 30 deka poznání neznámých končin, Julku uvázání na řemínek a běh za západem slunce.

Stihli jsme ho, stejně jako košt prvních borůvek, test ostření a neostření a závěrečný úprk před náletem komárů a jiných loupežníků krve.

Závěr? Všechno to tu

  • kvete,
  • svítí,
  • voní,
  • je za závorou, které je naštěstí otevřená pro všechny nehulvátské návštěvníky,
  • láká k bytí.
 

Jedůvky

Každému, co jeho jest.

Namlsána pátečním večerem, čekala jsem další dny při postupu lesem trošku lepší nadílku. Ježíšek ale nepřišel, a tak jsme při toulkách zelení potkávaly jen samé výstavní kousky. Třeba byly jedlé.

  

Empirické ověření snášenlivosti žaludku jsem ale při pohledu na krásky zavrhla, do světa tak můžu vytrubovat nečekanou novinu: “Žiju.”

 

Soukromá přírodní rezervace?

Přírodní rezervace (PR) má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji obecně závazným předpisem příslušný krajský úřad, který rovněž povoluje výjimky z ochrany, jde-li o veřejný zájem, s výjimkou PR ležících v CHKO nebo na území vojenských újezdů.

Praví pravý suchý úřednický jazyk. A jaká je realita? Soukromá! Přírodní rezervace, výsostně privátní, nadmíru omezená, se spoustou zákazových cedulek a velících piktogramů.

Co z toho vyplývá?

Psům bez vodítka vstup zakázán. Čtyřnožec je celkem poslušný, ušiju mu tedy delší ušiska na gumičku přes kebuli a směle ho budu vydávat za králíka. “Čili vidíte: on to ví, že není králík, a přesto dupe.” Ona stejně ví, že není králík a trávu naprosto zběsile baští. A vodítko můžeme nechat v batohu.

Cestu si najdeme. I přes povely, zákazy, nařízení a diktát.

BBBB – Borůvky Budou :) Bez deBat :)

Už před lety nás do zdejšího kraje nechtěl pustit pohraničník, bo jsme vypadali podezřele. Tenkrát jsme to zvládli a prošli. Kéž se v dnech příštích žádná další podobná zastavení neopakují.

Mimochodem, pozná se podle poslední fotky geografický sever?

 

Nádhera

Bude-li se někdy volit Miss Návary, myslím, že vítězka je jasná *

tynka-u-rybnika

 

Něco mi tu chybí

Slunce svítí. Smog je v trapu.
Po temenech mrakodrapů
mladé jaro hopsá, hopsá jako pták

Něco tu opravdu schází. Není to ten absentující smog ani mrakodrap, ale vjem, který nedokážu ani s vypětím všech sil zprostředkovat.

Vůně.

Právě kvetoucí jasmín vydává nejsvůdnější lahodnou nospopadající vůni, jakou znám.

komentář, díky za něj, mami: TEN JE NEJLEPŠÍ PRO ALERGIKY…HRŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮZA. ALE FAKT VONÍ. BABIČKA HO MĚLA RÁDA, UTRHLA SI VĚTVIČKU A ČUCHALA A ČUCHALA .  ASI TO MÁŠ PO NÍ