Ptačí neznámá

Na první poslech mečí, ale koza to není. Na první pohled je nezahlédnutelná, ale pára nad hrncem to také není. Na první dotek jsem ji nezažila. Ostatně přísloví nás poučuje, že lepší vrabec v hrsti, než…

… bekasina v Návarech.

Moudrá tetička Wiki praví, že “typickým zvukovým projevem jsou mekavé zvuky vydávané samci chvěním ocasních per zejména v ranních a podvečerních hodinách při střemhlavém letu, který předvádí během obletování teritoria.” Činí se. Se svítáním i stmíváním mívám pravidelně pocit, že na obloze neběhají beránky, ale stádo rohatých koz. Dokonce jsem podezřívala sousedy, že si pořídili přeplněný kozí chlívek.

Vlastním fotografickým aparátem se zdá tenhle pták nepostižitelný. Loupila jsem tedy v síťoví. Zdroje nezapřu - první a druhý. Díky. Už se aspoň známe.

 

Ve výškách

Pohled dolů z míst, která jsou od zemského povrchu vzdálená víc než je průměrná hloubka standardního plaveckého bazénu mi nedělá dobře.

V rozporu s předešlým tvrzením jsem ale vylezla na věž. A nesletěla dolů. Pohled byl úchvatný, výhled ještě lepší, zážitky exkluzivní, strach ďábelský a kalhoty roztržené (stále jsou). Stačí to?

 

No bábi!

V nejlepší společnosti se na kopci ocitla slepice, labuť, vnouček i babička. “Babi, zalez!,” křičí mládežník na břehu rybníka, když se blíží skupina turistů. Pročpak asi?

 

Teplo budiž pochváleno!

Imunitu je záhodno budovat :)

 

Pracující

Všichni jsou pilní. Jaro tahá sílou slunečních paprsků květy i z té nejnepropustnější hlíny, semínka si hlodají cestu na svět i přes záporná čísla na teploměru a štěpkovač schroustá všechno, co se mu nařeže do cesty.

Jen já se flákám. Koukám do psích kukadel, uzobávám rozkvetlý podběl, loupím rebarboru na koláč a poslouchám ptačí cvrlikání. Tak HODNĚ stačí ke štěstí.

 

Nejvyšší slepičí

Hej, nechte tkaničku žít!

 

Jako v pohádce

Velikonoce jsou za rohem, kopec omládne (snad) úměrně s knížkami dětských vyprávěnek.

Můžu jen doufat, že zajíček Matýsek neschroupe rašící libeček, jelen Větrník nepodupe česnek v záhonech a prase Karbous nevyplaší čtyřnohou babku z jejího pelíšku ani ji nevyžere granule z misky. Ne, ta Heršpice rozhodně alternovat nebude.

Společně se slunečními paprsky snad přiletí motýl Emanuel, nádobí mi pomůže umýt víla Amálka, houpačku vyzkouší Škubánek a basu piva z auta odnese maxipes Fík. A nevypije ho! Pro jistotu schovám do vykotlaného dubu nějaký pamlsek pro kmotru Lišku, Rumcajse pošlu společně s Kubou a hajným do lesa pro dříví a mezitím budu pozorovat, jak Anče ukuchtí to nejkyselejší kyselo.

Štaflík se Špagetkou mi poradí, jak prostříhat ovocné stromy, Mat a Pat vymyslí, co s potlučenou kárkou. Křemílek s Vochomůrkou opraví rozbitá vrata, zatímco Pejsek s Kočičkou upečou syrečkový dort.

Zdá se, že na kopci bude veselo. Jen Mrazík  se svou berlou už by mohl konečně zůstat tam, kam patří. Jako v pohádce.

 

O hodinu míň

Ačkoli měl uplynulý víkend decentní časový výpadek a ubral nám všem 60 minut pobytu na slunku, nezahálel pod jarními paprsky snad nikdo. Kromě petrklíčů, talovínu, sněženek, bledulí a řady dalších různobarevných květů, které se mi nestihly představit, začaly kvést i fialky. Teplý vzduch, který nutil k revizi zimních zahradních událostí, mě dovedl ke konstatování, že “během naší nepřítomnosti se nic zvláštního nestalo”. Naštěstí.

Ruce se chopily hrábí, plameny nežádoucích ostatků, pila & sekera též nezahálely.

Období permanentně špinavých nohou a hlíny za nehty budiž zahájeno :)

 

Třísky létají

Zima to už s jarem naplno rozštípla a pohled na svět zdá se být veselejší a zjevně zelenější (mikroskopu pro hledání známek života netřeba). Nejen na zahradě se objevuje první lupení. Oko potěší pohled na sněženku, talovín, bleduli či střapaté sveřepé uši mladičkých kopřiv. Bude maskovaný špenát?

Na krmítko zalétává 14 druhů ťuhýků, v okolí začínají řádit motorové pily, ve vesnici cirkulárky a v noci útočí první komáři. Labutě už nemusejí brázdit rybník mezi ledovými pláty, kačeny se svými pány předvádějí hru “na babu” nejen na hladině, ale i ve vzduchu,  ostřikovače ostřikují a stěrače stírají.

Všechno se budí, jen já se západem slunce pokládám oči. Dobrou první jarní noc!

 

Život Ψ

Komentáře asi netřeba, nebudu vkládat svoje slova do cizí tlamy. Na kopci je asi dobře i čtyřnožcům.